Vypadá to, že Lochneska nenávratně zmizela a s ní i můj původní blog Joeyho Cesta. Tímto blogem se k vám nyní vracím abych navázal tam, kde jsem tenkrát skončil a zároveň se vydal cestou blogera a podcastera s kvalitním a originálním obsahem. Přeji příjemné čtení a poslech.
Jak to všechno začalo
Všechno to začalo před více než šesti lety, kdy se mě naskytla příležitost vycestovat do zahraničí. To jsem ještě nevěděl, jak mi to obrátí život na ruby a čím se v životě začnu vůbec nově zabývat, koho potkám, že začnu podnikat v zahraničí, blogovat, podcastovat a také, jak tajně doufám, inspirovat ostatní. Když se ještě vrátím k té příležitosti, šlo vlastně o rozchod s holkou, s kterou jsem už nějakou tu dobu bydlel a byli jsme spolu několik let. Tenkrát se mi zhroutil svět a nevěděl jsem kam dál. Co si budeme povídat, na vztahy zrovna machr bohužel nejsem. Na druhou stranu mě to raketově vystřelilo, v dnešní době z tak často skloňované, komfortní zóny.
Proč tedy Joeyho Cesta?
S myšlenkou života v zahraničí jsem si vlastně pohrával několik let, takže samotné rozhodnutí nebylo jedním z nejtěžších věcí, ale samotná realizace vlastně zabrala několik měsíců. Pokud si dobře vzpomínám, tak to mohlo být něco kolem pěti měsíců.
Plán byl asi takový. Našetřit co nejvíce to půjde a vyrazit. Do plánu se navíc tak trochu zamíchala i myšlenka, dát o svých zkušenostech vědět i ostatním a nenechat si to jenom pro sebe. Koneckonců to se podařilo a na Lochnesce jsem dostal svůj prostor a začal jsem psát o své cestě, začátcích a zkušenostech ve Velké Británii. Světlo světa tedy spatřil vůbec můj první blog – Joeyho Cesta.
Plánování
Když došlo na rozhodování, kterým směrem se vydat a bylo vcelku jasné, že nechci ztrácet čas učením se dalšího jazyka od píky, měl jsem jasno. Angličtinou se v Evropě oficiálně mluví snad jenom na území Velké Británie, Irska a Malty.
Jako první, jsem začal oprašovat znalosti angličtiny sledováním filmů, youtube a čtením. Dnes bych to udělal jinak a našel si lektora nebo docházel na lekce angličtiny. Přesněji řečeno na konverzace, abych se rozmluvil a naučil se rozumět a komunikovat. Znalosti gramatiky cizího jazyka jsou sice fajn, ale potřebujete-li něco rychle zařídit, nebo nedej bože telefonovat, tak teprve pochopíte, jak na tom skutečně jste. Protože o to vlastně ve skutečnosti jde, umět komunikovat.
Přiznám se, v té době jsem o Maltě ani neuvažoval, protože jsem neměl ani tušení, že kromě místního jazyka se na ostrově dorozumíte anglicky. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybych o něčem takovém tenkrát věděl. Měl jsem několik měsíců na to se vlastně rozhodnout, kam by to asi tak mohlo být.
Anglie, Skotsko nebo Irsko?
O tom, jak jsem rozhodoval a kam mě to vlastně do Británie přitáhlo se rozepíšu příště.
Někdy neexistuje bezpečná stezka, rozhodnutí, ze kterého člověk vyjde nezraněný
Christopher Golden
1 comment